Slaměný dům Rosy

Jak se staví dům ze slámy (Slaměný dům Rosy)

projekt ekologické poradny Rosa o alternativním stavění

Rosa - společnost pro ekologické informace a aktivity - již léta hledá a propaguje alternativy k ekologicky nešetrnému chování. Pořádá semináře o energeticky úsporné rekonstrukci domu, o využití alternativních zdrojů energie, o stavění z nepálené hlíny, izolace z ovčí vlny a další. Užití slámy jako stavebního materiálu se věnuje jako jedna z mála organizací v ČR.

Dům a energie

Pokud se při stavbě domu mluví o úsporách energie, každý má na mysli spotřebu tepla na vytápění budoucího objektu. Takzvané nízkoenergetické domy, kterých v poslední době přibývá, se vyznačují velmi malou spotřebou tepla na vytápění. To v první řadě znamená dobrý architektonický návrh, dále silně nadstandardní tepelné izolace a rozhodně také chytrý vytápěcí a větrací systém.

U nízkoenergetických domů se někdy sleduje i spotřeba energie na výstavbu. Právě proto, že nízkoenergetický dům za padesát let svého života spotřebuje velmi málo energie na vytápění, je spotřeba energie na výstavbu stále důležitější.

Už vůbec se pak nemyslí na to, co s domem, až doslouží – to už bude trápit někoho jiného. Přitom mnoho moderních stavebních materiálů je jen obtížně likvidovatelných – v lepším případě skončí na skládce, kde dokáží vydržet tisíce roků.

Biologické stavění

Jeden z moderních trendů ve stavebnictví klade důraz na užití přírodních materiálů. Kromě dřeva se používají “netradiční” materiály: konstrukční i izolační desky z konopí a lnu, tepelné izolace z bavlny, ovčí vlny, novinového papíru, rákosové rohože jako nosič omítky, cihly z nepálené hlíny, omítky z jílu atd. atd. Sláma je v tomto trendu jedním z nejlevnějších a velmi perspektivních materiálů. Dokladem toho je i skutečnost, že ČR se vyrábí slámokartonové desky (lisovaná sláma uzavřená do papíru), které mají velmi širokou škálu použití a představují alternativu k nejrůznějším deskám od sádrokartonových po dřevotřískové.

Sláma jako stavební materiál

Běžný dům se postaví z cihel nebo tvárnic a pak se ještě obloží tepelnou izolací. Sláma má vlastnosti jak stavebního materiálu, tak tepelné izolace. Dá se tedy stavět rovnou ze slaměných balíků a ušetřit jak za cihly, tak za tepelnou izolaci, která je obvykle dost drahá. Stěna ze slaměných balíků, silná půl metru, izoluje asi jako 30 cm pěnového polystyrenu. To je poměrně hodně, uvědomíme-li si, že v ČR se domy běžně zateplují pouhými 5 cm polysterenu. Má-li však stavba splňovat nároky na nízkoenergetický dům, je půl metru slámy, resp. 30 cm polystyrenu tak akorát.

Použití slámy je vhodné i z hlediska životního prostředí. Na její “výrobu” není zapotřebí žádných nerostných surovin dolovaných z nitra Země – stačí půda, voda a sluníčko. Lze použít jakoukoli dobře vymlácenou obilnou slámu, která je dnes pro zemědělce někdy i odpadem, takže není třeba žádného záboru půdy. Když dům doslouží nebo se rekonstruuje, lze slámu prostě zkompostovat a vrátit tak přírodě, bez negativních dopadů na životní prostředí.

Vzhledem k tomu, že sláma se dopravuje obvykle jen na krátké vzdálenosti (stačí z nejbližšího pole), jsou dopady na životní prostředí minimální. Naproti tomu cihla se naputuje desítky i stovky kilometrů: z místa těžby hlíny do cihelny, přes síť obchodníků až na staveniště. S tepelnými izolacemi je to podobné, mhohdy se dovážejí i ze zahraničí.

V neposlední řadě je použití slámy pro stavění i přínosem pro místní ekonomiku. Je rozdíl, zda stavebník dá vydělat firmě mimo region, nebo místnímu zemědělci, který vydělané peníze většinou utratí v obci a odvádí zde i daně. Navíc v době, kdy má zemědělství nejrůznější problémy, může přijít takovéto “podnikání ve stavebnictví” každému zemědělci vhod. 

Závěr

Sláma je poměrně levný stavební materiál, rozhodně však asi nejlevnější tepelná izolace. Přes svá omezení se hodí pro stavby hospodářských i obytných budov. Lze ji využít pro rychlou výstavbu domů třeba při živelných pohromách. Nemocí takovýchto nouzových staveb je právě velká spotřeba energie, která v případě slaměných staveb odpadá.

Sláma je také velmi vhodným materiálem pro tzv. biologické stavění, které dává přednost přírodním materiálům a které se vyhýbá výrobkům chemického průmyslu a obecně i jiným strojově zpracovávaným materiálům.

Zkušenosti Rosy ukazují, že použití slámy pro stavění není z technického hlediska nijak zvlášť problematické. Největší překážkou tedy zůstávají nedůvěra lidí a případné potíže spojené se získáním stavebního povolení.

Šest důvodů, proč stavět ze slámy

1. Úspora energie - sláma je dobrý tepelný izolant, 50 cm slámy izoluje asi jako 30 cm polystyrenu. Náklady na vytápění lze očekávat poloviční oproti konvenčním stavbám, splňujícím normové požadavky.
2. Peníze na stavbu - slámu lze získat velmi levně, v porovnání s klasickými stavebními materiály. Další úsporu představuje instalace menšího vytápěcího systému, než je obvyklé.
3. Dostupnost - slámu lze sehnat blízko místa stavby, náklady na dopravu jsou minimální.
4. Úspora surovin - sláma je přírodní obnovitelný zdroj, na rozdíl od ložisek cihlářské hlíny a vápence nevyčerpatelný.
5. Dopad na životní prostředí - použití slámy není podmíněno vysokou spotřebou energie na její výrobu, jako je tomu u cihlářských nebo cementářskkých provozů. Znečištění dopravou materiálu je minimální. Při likvidaci stavby lze slámu zkompostovat a tím vrátit zpět do přírody.
6. Jednoduchá práce - sláma se hodí i ke stavění svépomocí, pomohou-li vám přátelé, přibývá stavba velmi rychle.

Tento text je převzat ze stránek www.rosacb.cz