Proč potřebujeme větrné elektrárny

Větrné elektrárny vyrábějí čistou energii bez exhalací,

odpadů a krajiny zdevastované uhelnými doly. Pomohou

snížit české rekordní emise oxidu uhličitého,

a přispívají tak k odvrácení změny světového podnebí.

Česká republika způsobuje s asi 12 tunami na obyvatele

jedny z nejvyšších exhalací oxidu uhličitého

mezi všemi státy Evropské unie. Emise tohoto skleníkového

plynu jsou hlavní příčinou globálních změn

podnebí. Vědci se shodují, že budou mít za následek

stále častější extrémní výkyvy počasí – vlny horka

a sucha, nebo naopak přívalové deště a povodně či

vichřice. Povedou ke zvednutí mořské hladiny a zatopení

hustě osídlených pobřežních oblastí zejména

v chudých zemích.

Atomové reaktory u nás zase každoročně vyrobí asi

sto tun vysoce radioaktivních odpadů, které se musejí

bezpečně izolovat od okolního prostředí na sto tisíc

let – což zatím nikdo nedokáže. Jaderná energetika

také přináší riziko jaderných nehod.

Světové zásoby fosilních paliv i uranu se ztenčují

a neobnovují se. Lidstvo v nepoměrně kratším čase

vyčerpává energetickou konzervu, která se pod

zem ukládala desítky milionů let. Vítr je nám naopak

k dispozici zdarma a v nevyčerpatelném množství.

Společně s ostatními obnovitelnými zdroji energie

nabízí řešení palčivých problémů současné energetiky.

Sociální a ekonomické přínosy

Obnovitelné zdroje vytvářejí na jednotku vyrobené energie

několikrát více pracovních míst než konvenční

energetika. Přinášejí prosperitu obcím a venkovským

oblastem a přispívají k nezávislosti na dovozu paliv

z nestabilních světových regionů.

Větrné elektrárny znamenají ekonomický přínos pro

obce. Každá obec má právo rozhodovat o umístění

větrných elektráren na svém území a může si

s investorem dojednat výhodné podmínky. Může jít

o každoroční, často nezanedbatelný finanční příspěvek

do obecního rozpočtu, sníženou cenu elektřiny

nebo i převedení vlastnictví jedné elektrárny z větší

větrné farmy. Obec také může sama větrné turbíny

provozovat, a profitovat tak přímo z prodeje čisté

elektřiny. Část peněz tak vždy zůstává v místní ekonomice

a neodteče do kapes velkých energetických

společností.

Zahraniční zkušenosti ukazují, že větrná energetika

dokáže na jednu vyrobenou terawatthodinu elektřiny

vytvořit asi 450 pracovních míst. To je až čtyřikrát

více než u výroby elektřiny z jádra nebo uhlí, dokonce

i pokud započteme jeho těžbu. Podle studie zpracované

Evropskou komisí bude sektor všech obnovitelných

technologií v roce 2020 zaměstnávat přes

900 tisíc lidí.

Celou publikaci, která uvádí na pravou míru nesmysly šířené o větrné energetice - že jsou VE hlučné, hyzdí krajinu, odrazují turisty, zabíjejí ptáky a další najdete zde.